Už v dřívějších dobách se používaly různé zlepšováky za účelem udržení tepla ve sklenících. Někdo si pomáhal koňským hnojem, který při rozkladu produkuje značné množství tepla. Jiní si přímo ve skleníku přitápěli kamny a někteří používali akumulační podloží z kamenů. My jsme se nechali inspirovat a pustili jsme se do práce.
Kdepak, koblížky na lukách za domem jsme nesbírali. Naši půdu, která skrývá mnoho pokladů, jsme také nepřevrátili vzhůru nohama, abychom našli stará kamna. Vzali jsme lopaty a rýče a začali jsme hloubit základy budoucího skleníku.
Základy a konstrukce
Základy jsme založili zhruba v 1,5 m hloubky, vytvořili jsme obvodové stěny, založili jsme potrubí s průduchy na ventilátory, a pak už jsme jen vrstvili. Nejprve jsme začali s velkými kameny a mezery jsme vyplnili malou frakcí kamínků, následovala netkaná textilie tak, aby hlína přidaná v poslední vrstvě mezi kameny nepropadala, a základ skleníku byl hotový.
V dalším kroku jsme se pustili do sestavení samotné konstrukce skleníku. Některé zdroje uvádí, že je dobré zhotovit konstrukci ze speciálního plastu nebo dřeva namísto kovové konstrukce. Také se doporučuje konstrukci vyplnit místo skla plastovými tabulemi. Tato doporučení se uvádí s cílem minimalizovat tepelné ztráty ve skleníku.
My jsme se však drželi tradice a použili jsme klasickou kovovou konstrukci se skleněnými tabulemi z tlačeného skla. Na střechu skleníku jsme umístili dva fotovoltaické panely a uvnitř skleníku je ve speciálně upraveném květináči zabudovaná baterie s elektronikou a ovládáním. Celý systém je vybaven tepelným čidlem tak, aby nedocházelo k přehřívání zeminy. Tzn., že po dosažení určité teploty se ventilátory vypínají. Na displeji řídící jednotky je pak možné sledovat teplotu v podloží. Dále je v ovládacím režimu možné zvolit buď zimní provoz (osvit) nebo letní provoz (ventilace).
Jak celý systém funguje?
Fotovoltaické panely během dne pohání ventilátory, které vhání teplý vzduch z vrchní části skleníku do kamenného podloží. Za běžných podmínek by se tento teplý vzduch odvětral pryč. Získané teplo se tak akumuluje v kamenném podloží, kde dochází k vysrážení přebytečné vlhkosti. Přebytečná elektrická energie získaná z fotovoltaických panelů se ukládá do akumulátorů. Během noci ve skleníku svítí červený LED-diodový pásek, který získává elektrickou energii z akumulátorů. Náš skleník pak vypadá jako takové malé peklíčko.
Jak probíhalo testování?
První rok byla technologie instalována, ale nebyla spuštěna. Druhý rok jsme celý systém spustili v automatickém režimu. V prvním roce jsme vypozorovali, že se skleník zalíbil hlavně mravencům a spolu s mravenci se objevili i mšice (zejména u paprik). Rostlinky byly také náchylnější na plísně (rajčata) a popravdě moc neprospívaly.
V druhém roce byly rostliny velice vitální, bez známek plísní či jiných nemocí. Navíc i nekonečné cestičky mravenců zmizely a byl klid od mšicí. Jak si to vysvětlujeme? Plísně nejčastěji vznikají na místech, kde je špatná cirkulace vzduchu. Testovaný skleník je ovšem vybaven ventilátory, které zajišťují neustálou cirkulaci a výměnu vzduchu. A co naši obávaní mravenci? Je možné, že ventilátory vyluzují během provozu zvuk, který mravencům nevyhovuje, tedy alespoň pro tento rok je od mravenců a mšic pokoj.
Když se zaměříme na noční LED osvětlení ve skleníku, některé zdroje uvádí, že červené LED osvětlení podporuje fotosyntézu a růst zelených částí rostlin, jinde se zase dočtete, že rostlinky pod červeným světlem odpočívají. Bohatý růst zelených částí rostlin můžeme opravdu potvrdit. Tudíž by stálo za to příští rok osadit do skleníku rostliny, jejichž zelené části konzumujeme. Příkladem může být špenát nebo ledový salát.
Tím, že vháníme teplý vzduch do kamenného podloží o nižší teplotě, dochází ke kondenzaci vody na kamenech. Podporujeme tedy přirozenou vlhkost na přechodu mezi kamenným podložím a vrstvou hlíny tak, aby nedocházelo k nadměrnému vysoušení od základů, kam vháníme teplý vzduch ze skleníku.
Plány do budoucna
Jelikož máme do skleníku přivedený dostatek elektrické energie z obnovitelných zdrojů, plánujeme u něj vytvořit akumulační nádrž na dešťovou vodu s čerpadýlkem. Čerpadlo napájené z fotovoltaických panelů bude pohánět samozavlažovací systém. Perforované hadice umístíme po obvodu záhonu tak, aby nedošlo ke zbytečnému namáčení listů, neboť jsou pak rostlinky náchylnější na plísně. Ale to už bude zase na další povídání.
Závěrem
Tento článek slouží jako inspirace a ukázka toho, kde všude se dá fotovoltaický panel v kombinaci s akumulací elektrické energie využít. Otázkou je, zda má použití fotovoltaiky s akumulací, ventilátory a osvětlením ve skleníku smysl či ne. Pro jednotlivce se tato investice pravděpodobně moc nevyplatí, pokud nejste nadšenci a nechcete si vytvořit něco podobného jen tak pro radost. Tyto systémy však mají značný význam u velkopěstíren, které musí rozložit produkci během celého roku.
V našem výzkumném centru jsme chtěli zjistit, zda bude možné díky výše zmíněné instalaci prodloužit vegetační období rostlinek a jestli navržená úprava bude mít nějaký další pozitivní či negativní vliv na rostliny ve skleníku. V tomto případě jsme si mohli i v únoru pochutnat na ředkvičkách :-).